Šaron nebude nikomu v Libanonu chybět

Smrt Ariela Šarona byla mezi Palestinci a mnoha Libanonci přijata pozitivně. Libanonští politici se k tomu příliš nevyjadřovali. K smrti „Řezníka z Bejrútu“ se odmítli vyjádřit křesťanské skupiny. Ani Hizballáh neměl potřebu celou věc komentovat, nejspíše kvůli blížícímu se Speciálnímu soudnímu tribunálu pro Libanon (ve věci zabití Rafíka Harírího v roce 2005). Jeden z mála libanonských politiků, ministr sociálních věcí Wáil Abú Faour, řekl, že smrtí Šarona je v současném světě o jedno zlo méně.

Ariel Šaron zemřel tuto soboto ve věku 85 let a posledních 8 let ležel v kómatu. V Libanonu je považován za odpovědného za izraelskou invazi v roce 1982 a masakr v táborech Sabra a Šatila. Když byl v září 1982 zabit Bašír Gemmayel, který byl před několika dny zvolený prezidentem, vtrhly křesťanské milice za spolupráce izraelské armády do zmíněných táborů a zabily stovky palestinských mužů, žen a dětí.

„Mnoho z toho, co udělali (křesťanské strany) během občanské války, jsou podobné tomu, co udělal Šaron, a udělali to vlastně na jeho výzvu,“ řekl Chibli Mallat, který zastupoval oběti masakru v roce 1982. Podle Mallata libanonští politici odmítli komentář také z důvodu již tak zhoršené bezpečnosti v Libanonu po nedávných explozích v Bejrútu.
Zatímco politici se nepotřebovali k Šaronově smrti vyjádřit, obyvatelé palestinských kempů si ulevili. „Je řezníkem, zabijákem a vrahem,“ řekl jeden z libanonských Palestinců, žijící v kempu Šatila. Podle něj masakr začal křikem žen běžících trhem, pak následovala střelba. Tu dobu nebyl v kempu a mohl do něj vstoupit až poté. „Bylo mnoho vrahů jako Šaron, ale on vyčníval, jeho jméno se stálo notoricky známým,“ řekl Abú Alaa, jeden z předních zástupců Fatahu v kempu. „Jeho největší zločiny byly spáchány tady v táborech . Byl to dobrý zabiják . Takto si ho budeme pamatovat ,“ dodal.

Sedmdesátiletá Libanonka Milana al-Burdží vzpomíná, že její manžel a tři synové byli chladnokrevně popraveni, i když nebyli Palestinci. „Vstoupila jsem mezi prvními, když to skončilo. Minula jsem těla mrtvých lidí, než jsem přišla ke svým dětem a manželovi. Šaronova smrt mi klid nepřinese. Nikdy mu neodpustím,“ řekla paní Milana.
V některých palestinských kempech byla Šaronova smrt oslavena slavnostní střelbou do vzduchu a u vchodu do tábora byly vzneseny palestinské vlajky.

Leave a Comment

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *