Bitva o Alžír

Dnes jsem ve své sbírce filmů našel zajímavý kousek, který se svou tématikou hodí do současné doby. Italsko-alžírský koprodukční snímek Bitva o Alžír je věrnou rokonstrukcí událostí, k nimž došlo ve čtvrti Casba, hlavního města Alžírska, v letech 1954-1957. Byla to první fáze otevřeného odporu proti francouzskému kolonialismu a boje za nezávislý alžírský stát. Tehdy totiž začala Fronta národního osvobození (FLN) s rázným potíráním právě bezvýznamného vnitřního nepřítele svobody alžírského lidu: alkoholismu, užívání drog a prostituce. Současně přikorčila k urychleným přípravám na vojenské akce: přepadáváním francouzských hlídek si útočníci začali opatřovat zbraně k dalšímu boji. V čele FLN stála malá skupinka lidí, jako byl en M´Hidi, Yacef Saadi (později producent a herec v tomto filmu), Lahdi Džafar a Omar Ali, zvaný Bodák. Parašutistům francouzského plukovníka Mathieua (inspirace generálem Massu) se s pomocí těch nejbrutálnějších metod podařilo postupně všechny zlikvidovat nebo zatknout. Národně osvobozenecký boj alžírského lidu však zničit nemohli. Ten skončil 2. června 1962 naprostým a definitivním vítězstvím. Scénář snímku vznikl na základně důkladného studia množství materiálů a tisíce účastníků bojů. Bez použití dokumentárních materiálů se tvůrcům podařilo úspěšně natočit hraný film dokumentární metodou, čímž vzniklo dílo, které je svéráznou syntézou dokumentárních metod v hraném filmu. Jednotlivé události nedramatizuje, jenom je zaznamenává, čímž vytváří něco jako kroniku. Režisér Pontecorvo (italský levičák) sympatizuje se statečnámi bojovníky za svobodu. Jeho pohled na věc však tomuto snímku spíš pomáhá, než škodí. Všichni představitelé rolí, až na francouzského plukovníka Mathieu (J. Martin), byli neherci.

V roce 1966 získal film na XXVII. MFF v Benátkách cenu Zlatého lva. Francouzi tento film dlouho bojkotovali.

Bitva o Alžír (angl. The Battle of Algiers, it. La Battaglia di Algeri)
Režie: Gillo Pontecorvo, Scénář: Franco Solinas, Kamera: Marcello Ganti, Hudba: Ennio Moricone, Hrají: Jean Martin, Yacef Saadi, Brahim Haggiac, Tommaso Neri, Fawzla El Kader, Ugo Paletti
Délka: 114 minut

3 komentáre

  1. vzhliadol som ho a môžem tvrdiť, že tento film sa v súvislosti so súčasným dianím stáva opäť aktuálnym. Dá sa v ňom nájsť mnoho paralel. Hlavne si porovnať francúzsku angažovanosť dnes a ako riešili obdobné sami pred rokmi.

Leave a Comment

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Táto webová stránka používa Akismet na redukciu spamu. Získajte viac informácií o tom, ako sú vaše údaje z komentárov spracovávané.